Čekal jsem, že se ozvou sami katolíci aneb Meze ekumenismu

Každý člověk je mnohovrstevnou bytostí. Jen tak se dá vysvětlit, že někdo se v určité situaci zachová hrdinsky či velmi šlechetně, zatímco v jiné situaci nás hluboce zklame. F. M. Dostojevskij dokázal geniálně formulovat některé všelidské otázky a přinášet na ně možné odpovědi, takže se nám jeví nepochopitelné, že mohl pociťovat až patologickou nenávist vůči Polákům. U Jana Nerudy zase dnes kroutíme hlavou nad jeho primitivním antisemitismem.  

Podobně jako lidé jsou mnohovrstevná i různá hnutí. Pochopitelně i protestantismus či katolicismus. Jde o to, na co chceme navazovat. Jako protestant mohu navazovat na husitské násilí, nebo naopak na Petra Chelčického či Jednotu bratrskou.  

V Praze má být ještě letos znovu vztyčen Mariánský sloup, stržený 3. listopadu 1918.  

Tento sloup je výrazem určitého proudu v katolické církvi, a nebudu tajit, proudu pro mě naprosto nepřijatelného. Domnívám se, že nejsem nijak protikatolicky zaměřen a naopak jsem se vždy snažil seznamovat i protestanty s díly některých katolických autorů minulých i současných, kterých si hluboce vážím. Z minulých jde např. o G. K. Chestertona, ze současných třeba o Henri Nouwena, jednoho z mých nejoblíbenějších autorů, nebo Francise McNutta či Brennana Manninga.  

Vedle hlubokých tradic, z kterých mohou a mají čerpat i nekatolíci, jsou ovšem v katolicismu i směry a projevy, které jdou podle mého názoru zcela proti duchu Kristově. Co si asi myslel Ježíš Kristus, když se po Bartolomějské noci, během níž byly ve Francii povražděny tisíce protestantů, konalo slavnostní Te Deum?  

Čechy, Morava a Sedmihradsko byly první země v Evropě, v nichž se bolestně rodila náboženská svoboda. Na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století měly Čechy 2 až 3 miliony obyvatel, z nichž římských katolíků bylo zhruba deset procent. Jinak zde žili utrakvisté, luteráni, kalvinisté a Jednota bratrská. A v úplné nebo částečné ilegalitě i některé další směry, zejména anabaptisté.  

Bílá hora znamenala radikální zvrat. Po náboženské svobodě bylo veta na více než sto padesát let. Počet obyvatel Českého království poklesl na 800 000. Jistě, ne za vše mohla násilná rekatolizace. Třicetiletá válka a morové epidemie vykonaly své. Nicméně Bílá hora znamenala takovou ztrátu elit, že se jí události roku 1948 či 1968 nemohou rovnat. Lze říci, že z této rány se České království nikdy zcela nevzpamatovalo. V současné době je sice mezi některými katolíky v módě dobu temna přikrašlovat nebo zpochybňovat, fakta jsou ale neúprosná. Šlo nejen o katastrofu duchovní, politickou a kulturní, ale i o katastrofu ekonomickou a demografickou. Dnešní člověk má určité mlhavé představy o tom, co to bylo nevolnictví a co byla robota. Většinou mu splývá vrcholný středověk s raným novověkem. Málokdo ví, že robota před Bílou horou byla „brnkačka“ s robotou po Bílé hoře. Doba pobělohorská znamenala prudký a dlouho trvající pokles životní úrovně. Obrat nastal až v druhé polovině osmnáctého století, kdy Marii Terezii po válce s Pruskem došlo, že problém není pouze v tom, že Prusové mají lepší zbraně, ale i v tom, že její poddaní jsou jednoduše podvyživení a, chcete-li, „podměreční“. Poměry v Čechách a na Moravě byly tak katastrofální, že nakonec ohrožovaly i samotnou habsburskou monarchii. Přiznám se, že je mi malou útěchou, že v té době vznikaly i krásné barokní sochy. 

Mariánský sloup, znázorňující i pobíjení kacířů (ano, i na to se budeme muset dívat), je výrazem a symbolem této doby. V roce 1650 mohl být vztyčen, protože zde již nebyl nikdo, kdo by se dokázal postavit proti; všichni potenciální odpůrci byli vyhlazeni či vypovězeni. V roce 2012 možná bude vztyčen, protože je to většině lidí jedno. Mně to jedno není, protože vím, že symboly mají svou váhu. Obnova Mariánského sloupu je možná, protože značné části národa jsou dějiny lhostejné.  

Očekával jsem, že se ozvou nějací osvícení katolíci, kteří upozorní, že navazovat na tento proud katolické tradice není nejmoudřejší, zejména když je k dispozici celá řada jiných, z nichž by mohli mít užitek i nekatolíci. Ale myslím, že se žádný neozval. Škoda.  

Dan Drápal, 12. května 2012 

 

 

Napsat komentář